Ahoj lidi, bylo, nebylo, vyhráli jsme Jizerskou notu 2018.
Z čehož se vzpamatovávám(e) ještě teď, protože s námi soutěžily skvělé kapely. Pročež mockrát děkujeme, Vašich hlasů si sakra vážíme, je nám jasné, že již staří Řekové věděli, že Řecko není, co bejvalo a sláva pomíjí. Musím prozradit, že pořadatelská obec si nás pěkně vychutnala, v pokročilých večerních hodinách nás sháněli do kupy bez jediného slova vysvětlení, přičemž mám pocit, že neovíněné kapky krve by se v nás ten večer nikdo nedořezal. Měl jsem za to, že nás potřebují, protože budeme hrát závěrečnou píseň „No to se ví“. Pročež jsme se tedy připravili, ale krom zmíněné zonky najednou došlo taky na vyhlašování výsledků… Co zbejvá? Děkujeme. 🙂 Psát další řádky je mi víc než drobet žinantní. V řádu festivalu je vyhlašování „nejlepšího kytaristy“, což jsme jakýmsi řízením osudu též shrábnuli my, takže ve finále jsou z nás plackožrouti jako vyšití. 😂 Přičemž, přátelé, je znovu jasné, že dobrých kytaristů, muzikantů a kamarádů bylo na místě tolik, že zapsat si JN do deníčku roku 2019 jde s hravou lehkostí.
Mějte se krásně,
Fox
