Hudba je tak trochu esperanto veškerého člověčenstva a za sebe mám radost, že včera večer došlo v časoprostorové anomálii na Bílé Hoře na „popovídání“ s výbornými muzikanty, mezi kterými bylo hned několik legend domácí hudební scény. Terrakota na sebe vzala roli zahřívače aparatury a i díky zvukaři Pepovi Balcarovi jsem přes moribundus měl z vystoupení vážně dobrý pocit; ještě jednou díky za všechny kapely… 😉 Po nás vystoupil držitel několika interpretačních Port, písničkář Martin Rous se svým charismatickým hlasem a už se na pódiu zabydlovala HRA, jejíž repertoár z větší části tvoří písničky Hoboes, přičemž zazněly i dva kousky z pera páně Dicka. Poté vystoupil Spirituál kvintet, na který jsem se dílem těšil, ale především byl zvědavý na to, jak jim to v současné sestavě zní. Harmonie sedmi hlasů v písních, které proslavili Nedvědi, Karel Zich, Olda Ortinský a další, dopadly na úrodnou půdu a sálem se nesl potlesk bouřlivák. Na závěr vydařeného večera se konal jam, na který mj. dorazili Slávek Janoušek s Láďou Zítkou, čili opět pohoda jazz.
Případně pohoda tramp / folk / country… 😉
Veliké díky patří pořadatelům za pozvání a hlavně pak Vám všem, návštěvníkům večera, a to nejen proto, že jste přišli, ale též za přepěknou atmosféru!
Mějte se báječně, s úctou Fox 😉
